Co se ve vašem týmu změnilo (zlepšilo), že jste se dokázaly poprvé probojovat do Superfinále?

„Nemyslím si, že by došlo k nějaké extra změně, co se hry týče. Tam jsme se pořád držely toho dlouhodobého konceptu, který v klubu máme. Největší změna přišla spíš ve vnímání samotného play off, koncentraci a připravenosti v hlavě. Před 6. zápasem čtvrtfinále s Bohemkou se každá hráčka dostala do úplně jiného módu a celý tým najednou naskočil na společnou vlnu. Bylo to něco, co nikdo z nás asi nikdy nezažil a co rozhodovalo v těch těžkých momentech.“

Jak probíhala příprava ze tvé i ze strany týmu na Superfinále?

„My jsme vlastně až do poslední chvíle nevěděly, s kým budeme finále hrát. Takže nějaká speciální příprava na Chodov probíhala až ten poslední týden. Měly jsme samozřejmě video a s ohledem na to i trochu upravené tréninky. Připravovaly jsme se i na atmosféru samotného SF, protože je to něco, co jsme nikdy nezažily. Hodně jsme mluvily o tom, že je to jen další zápas, že je tam stejný povrch, mantinely, balon je taky kulatý a jsou tam dvě branky, aby to z nás trochu spadlo.“

Jak jsi spokojená se systémem, cestou jaká vede k Superfinále?

„Tak tohle je hodně diskutované téma, ať už mluvíme o výběru soupeřů na prvních místech tabulky nebo o tom, že se finále hraje jen na 1 zápas narozdíl od zbytku play off. Co se týká prvního bodu - úplně rozumím tomu, že pro některé kluby je to dost demotivující. Můžou udělat strašně velký progres během pár sezón, jednou skončit 8. a potom 5. a v play off si je pokaždé vezme z logistických důvodu 1. tým tabulky (např. Vítkovice - Olomouc). Takže chybí nějaká variabilita napříč sezónami už od čtvrtfinále. Na druhou stranu na začátku sezóny všechny týmy startují ze stejné pozice, mají 0 bodů a všechny mají šanci probojovat se do top 4 tak, aby se výběru vyhnuly. Je třeba si taky uvědomit, že za tenhle systém nemůžou hráčky nebo kluby, takže být naštvaný třeba zrovna na Vítkovice, že si po Xté vybraly do čtvrtfinále Olomouc a do semifinále nás, není úplně na místě. Když mají tu možnost, proč ji nevyužít. A musím říct, že i nám to letos vlastně pomohlo. Zvolili jsme Bohemians, které byly z té čtyřky nejsilnějším soupeřem. Stálo nás to sice dva zápasy, ale o to lépe jsme byly připravené na další průběh play off.“

Co bylo klíčové/ v čem jste byly lepší než Chodov dle tvého názoru?

„Myslím, že ten zápas jsme měly obecně více pod kontrolou. Samozřejmě tam byly nějaké hluché pasáže, kdy jsme trochu vypadly z tempa. Naše největší síla byla ale asi v tom, že jsme byly připravené na jakýkoliv průběh zápasu. Dokonce jsme se s holkama po zápase shodly na tom, že jsme prostě všechny nějak věděly, že to ten den urveme a vyhrajeme, takže možná i nějaké přesvědčení nebo jak to chceme nazývat bylo tím klíčem.“

Jak probíhaly oslavy a co vás teď čeká než začne nová sezóna?

„Oslavy ještě pořád probíhají, přeci jen je to první titul pro klub. Dá se říct, že každý týden je nějaká oslava nebo akce. To by mělo trvat až někdy do konce května. Od června už nás pak zase čeká letní příprava. Jaká bude její náplň ještě přesně nevíme, ale určitě se ne jednou podíváme na ovál, do fitka a snad na chvilku nakoukneme i do haly.“

Jak jsi zvládla stres a tlak, který v den Superfinale asi byl?!

„Určitě tam nervozita byla, nebudu lhát, že ne. U mě spíš přicházela v takových návalech, ale musím říct, že se mi docela dobře dařilo ji rychle zahnat. Strašně mi pomohlo to, že jsme se o tom dost bavili, takže ten příchod do O2 arény pak nebyl takový šok. Dobře nás připravilo i semifinálové městské derby, kdy třeba u nás na ČPPčku byla plná hala a fanoušci tam vytvořili neuvěřitelnou atmosféru.“

Děkujeme za odpovědi a přejeme hodně úspěchů, nejen v bráně!

by Veronika Tomšová, Lucie Baciu