V roce 2009 mě můj starší brácha Broňa přivedl, jako malou holčičku s rovnou ofinou, na trénink žákyň k Renče Typlové (v tu dobu Drvoštěpové). Florbal jsem si hned zamilovala a po pár měsících hraní šly stranou další koníčky, které jsem jako malá měla, a naplno jsem se začala věnovat tréninkům. Hned ten rok jsem se zúčastnila prvního florbalového kempu mládeže v Ústí nad Orlicí, který OT pořádalo. Byl to super týden plný nových kamarádů, tréninků a zábavy.

Ligu starších žákyň jsem začala hrát v sezóně 2011/2012, byly jsme nově vytvořený tým holek, které se florbalu nevěnovaly dlouho, ale byly jsme skvělá parta. Po skončení naší sezóny jsme se vydaly na náš první turnaj Nisa Open v Liberci. A byl to velký zážitek pro nás všechny, atmosféra se nedala srovnat s běžným ligovým zápasem. I když jsme se neumístily na medailové pozici, získaly jsme cenné zkušenosti. Rok 2012 byl rokem nových zážitků, nejen že jsem se zúčastnila svého prvního turnaje, ale jela jsem také na první soustředění do Rokytnice v Orlických horách. Těšila jsem se na dny plné florbalu, kamarádů, zábavy. No, po prvním dnu už jsem tak nadšená nebyla, nohy nás všechny bolely tak, že jsme sotva mohly chodit po schodech, ale musely jsme, protože ubytování bylo do schodů...

Můj první úspěch mimo tým OT se odehrál v roce 2013, kdy jsme já a další tři hráčky našeho týmu byly vybrány k reprezentaci našeho Pardubického a Královéhradeckého kraje na turnaji krajů v Brně. Z turnaje jsme se vrátily s bronzovou medailí a rok nato jsme ji obhájily. Největším úspěchem pro mě byla možnost odjet na výběry do Jilemnice, kde jsem trénovala pod vedením Míry Janovského spolu s nejlepšími hráčkami z celé České republiky. Bylo to velmi náročné a v porovnání s ostatními hráčkami jsem byla pěkná nešika, ale jsem za tu možnost moc vděčná, i když jsem se dál nedostala.

Závěrem bych chtěla vyjádřit velké díky Renče a Jirkovi, za jejich lásku, kterou do „OTéčka“ vnáší. Jsem vděčná, že můžu být součástí florbalové rodiny, kterou vytvořili.

by Lucie Kubištová